El alux y el rey



Una mujer muy vieja vivía sola en su choza. Un día dejó un huevo debajo de una piedra del fogón.

Pasó el tiempo y una mañana en que la señora estaba ocupada acarreando agua, el huevo reventó y nació un niño... Mejor dicho, salió un alux, una criatura mágica de ésas a las que les gusta hacer travesuras.

El niño era muy pequeño pero ya razonaba, así que un día se le ocurrió: "Voy a ver la trompeta de oro que tiene guardada mi mamá en ese baúl".

No sólo lo pensó sino que lo hizo. Para eso abrió unos agujeros al cántaro en que la machich acarreaba el agua del pozo a la casa. La mamá tuvo que ir y venir muchas veces: creía que traía mucha agua pero su cántaro se vaciaba y tenía que regresar por más. Mientras tanto el alux fue a abrir el baúl, cogió la trompeta y sopló. Desde el pozo, la machich escuchó el sonido. Cuando llegó a su casa preguntó al niño:

—¿Tú soplaste en la trompeta?

—Yo fui, mamacita. Yo fui.

—¡Ay, hijo mío! El que toca la trompeta debe ser rey. No sé cómo le vas a hacer, pero tienes que ser rey. Si no, perderás tu vida.

La anciana tenía razón. Después de oír la trompeta unas personas atraparon al alux y lo llevaron frente al rey.

—Niño, ¿tú fuiste el que tocó la trompeta? —preguntó el soberano, muy enojado, desde su trono.

—Yo fui, señor rey.

—¿Sabes que está dicho que quien toca la trompeta tiene que convertirse en rey? Por eso ahora te vas a poner a prueba para ver si la pasas y te conviertes en soberano. Mañana mismo me tienes que entregar una casa terminada, con un castillo encima.

—Está bien.

El alux se fue llorando a ver a la machich. La anciana lo tranquilizó:

—Con el anillo de virtud que tenemos, le vamos a ganar a ese rey.

A las doce de la noche salieron a rogarle a Dios que los ayudara. A la mañana siguiente estaba terminada una gigantesca casa con su castillo encima. Todavía hoy se levanta en Uxmal ese gran edificio que el alux construyó en una noche.

Cuando vio el palacio, el rey dijo:

—Mañana es la segunda prueba. Si la pasas, te entrego mi castillo. Vamos a romper un racimo entero de cocoyol en tu cabeza.

Como el alux sabía que esos frutos tienen la cáscara muy dura, respondió:

—Bueno, acepto con una condición: también romperemos un racimo en la tuya.

—Está bien —dijo el rey, seguro de que el muchacho moriría antes de su turno.

Amaneció el día de la prueba final. Antes de ir a la cita, la machich preparó una lona para proteger con ella la cabeza del niño. Sabía cómo ponérsela para que no se le notara: la cabeza se le veía igual que siempre. Llegaron adonde estaba el rey. Con un martillo, los ayudantes comenzaron a romper un cocoyol sobre la cabeza del alux. Le rompieron un racimo entero y el alux aguantó.

Le tocó el turno al rey. Cogieron un cocoyol, se lo pusieron en la cabeza y todavía no terminaban de romperlo cuando ya estaba muerto.

Fue así como el alux se convirtió en el nuevo rey. Fue muy famoso. Todavía hoy podemos ver su imagen grabada en la piedra, allá en Chichén Itzá, en Yucatán, no lejos de su gran palacio.


Despertar del jaguar: vida y palabras de los indios de América. (2003). (C. Nine, Ilus.). Secretaría de Educación Pública; Fondo de Cultura Económica.


ALUX YÉETEL AJAW

Yanchaj juntúul ch’ija’an xnuuk máax chéen tu juunal kajakbal tu yotoch. Junp’éel k’iine’ tu p’ataj junp’éel je’ tu yáanal u tuunichil u k’aak’.

Máan le k’iino’obo’, ti’ junp’éel sáastal ka’aj jáan bin le xunáan u ch’a’aj ja’o’, le je’e’ wáak’ij ka’aj tóop’ juntúul chan paali’…máax u jaajile’ juntúul alux, juntúul chan wíinik léem ko’ tumeen ma’ tu jéets’el.

Le chan paalo’, kex jach chichane’ táaj yaan u na’at, ti’ junp’éel lelo’ ka’aj tu ya’alaj: “in ka’aj in wil le jobonpaax beeta’an yéetel k’ank’an taak’in u ta’akmaj in na’ ti’ le jobonk’alabo’.

Ma’ chéen tu tukultaji’, tu beetaj. Tu po’opotaj le p’úulo’ob ku bisik le chiich ikil u púutik ja’ kéen xi’ik u páayt te’el ch’e’eno’. Le xna’tsilo’ yanchaj u bin yéetel u suut ya’ab u téenal: tu tukultaje’ ya’ab ja’ ts’o’ok u púutik, ba’ale’ u p’úule’ ku wekik le ja’ ti’o’, le o’olale’ ku ka’a bin u ch’a’aj u jeel. Ka’alikil u yúuchul le ba’al beyo’ le aluxo’ bin u wach’ le jobonk’alabo’, tu jóok’esaj le jobonpaaxo’ ka’aj tu yustaj. Le chiich wa’alakbal tu yiknal le ch’e’eno’ tu yu’ubaj le juumo’. Le ka’aj k’uch tu yotoche’ tu k’áataj ti’ le paalo’:

_Teech wáa ust le jobonpaaxo’.

_Teen beetej, ki’ichpan na’, teen ustej.

_¡Ay, in chan aal! ba’axten ta beetaj, chéen máax kun k’uchul u beet u ajawil unaj u paxik. Ma’ in wojel bix ken a beetili’, teche’ yaan a beetik a ajawil. Wáa ma’e’ yaan a kíimsa’al.

Le xnuuko’ jach jaaj u t’aan. Ma’ sáam u yust le jobonpaax le aluxo’, le ku cháach machta’al le ka’aj bisa’ab tu yiknal Yuum ajaw.

_Chan paal, teech wáa pax le jobonpaaxo’. _tu k’áataj le ajaw yéetel ts’íitsik t’aano’, ka’alikil kulukbal tu noj k’áanche’o’.

_Teen beetej, yuum ajaw.

_Ma’ wojel wáae’, a’ala’ane’, le máax kun paxik le usbilpaaxo’ yaan u beetik u ajawil. Le o’olale’, welkila’ yaan a p’isikabáa a beet ba’ax ken in wa’alej wáa ka beetik ma’ kíimeche’ ka k’uchul a beet a ajawil. Ko’ox ilik, sáamale’ in k’áat ka’aj a k’ub ten jump’éel ka’anal múul ts’o’okspaja’an yéetel jump’éel naj p’ichikbal tu ka’analil.

_ Ajam, ma’alob.

Le aluxo’ jóok’e’ ka’aj jo’op’ u bin u yok’ol tu yiknal u na’chiich. Le xnuuk’o tu kaxantaj bix u jets’ik u yóol:

_Yéetel le ts’ipitk’ab suuk u tóop’sik to’on ba’ax k k’áatik ti’a’, yaan k pech’-óoltik le ajwo’.

Chúumuk áak’abe’ ka’aj jóok’o’ob u payalk’áato’ob áantaj ti Yuum k’uj. Le ka’aj sáaschaj uláak’ k’iino’, chíikpaj líik’spaja’an le nuxib ka’anal múul yéetel le naj tu ka’analilo’. Tak ti’ le k’iino’oba’ chíika’an yila’al te’el Uxmal le nuxib ka’anal naj tu ts’o’oksaj le alux ti’ jump’éel áak’abo’.

Le ajaw ka’aj tu yilaj le nuxib ki’ichkelem najo’ tu ya’alaj ti’:

_Sáamale’ u ka’ap’éel p’is toopil. wáa ka máansike’, kin k’ubik tech in ki’ichkelen noj naj, tia’al lelo’ yaan k pa’ik jumch’úuy tuk’ ta jo’ol.

Ba’ale’ je’el bix le alux u yojel le tuk’ took’ chichilo’, tu núukaj ti’:

_Ma’alob, kin éejemtik tech, chéen ba’ale’, yaan xan k pa’ik junch’úuy ta pooli’.

_Ma’alob, tu núukaj xan le ajawo’, tumeen tu tukultaje’ yaan u yáax kíimil le xi’ipal kéen káajak tu yéetelo’.

Sáaschaj túun u k’iinil u yúuchul u ts’ook p’iskaambalo’. Ba’ale’ ta’aytak u k’uchul u súutukil u káajale’ le na’chiiche’ tu joyaj junp’éel xamach ti’al u muk ichil u pool le chan xi’ipalo’. Leti’e’ u yojel bix ken u beetil ti’al ma’ u yila’al tumeen uláak’ máak, le ka’aj tu ta’akaj ichil u poole’ ma’ chíika’an wáa yaan ba’ax ts’a’an ti’i’. K’ucho’ob tu’ux túun yaan le ajawo’. Yéetel junp’éel pa’atune’, u aj-áantajo’obe’ júupo’ob u pa’ob le tuk’ tu pool le aluxo’. Tu pa’ob le junch’úuy tuk’ tu poolo’ le aluxo’ ma’ kíimi’, tu kuchaj le toopo’.

K’uch túun u súutukil uti’al le ajawo’. Ch’a’ab le tuk’o’, jets’kúunsa’ab tu pool, le ka’aj xíik jats’ab le yáaxo’ le luubul kimen.

Bey túun úuchak u chukik u béet u túuben ajawil le aluxo’. Tak náanach kaajo’ob ojéelta’abij. Tak bejla’e’ ku béeytal k ilik u túulis oochel u wíinkilal ti’ junp’éel tuunich yaan te’el (Uxmal), Yucatáno’ ma’ jach náach ti’ le tu’ux tu líik’saj u nuxib ki’ichkelem otocho’.


Comentarios

Entradas populares