Waay Pop
—¿Qué se han creído estos hombres blancos que nos imponen sus dioses, sus tributos y sus vicios? Durante siglos han querido engatusarnos con sus licores, hostias y trampas, para quitarnos nuestras tierras y convertirnos en esclavos.
Al cabo de un rato, pese al miedo, al hambre y a aquel
atronador aleteo fantasma, conciliaron el sueño. Ya de madrugada, Venancio tuvo
una pesadilla: un enorme pájaro carnicero, con las alas cubiertas de navajas de
pedernal, se lanzaba en picada junto al jacal de su familia y enganchaba con
sus garras a su hermana, para luego depositarla sobre un peñasco. Ahí le
clavaba las navajas y, aún viva, le devoraba las carnes hasta llegar al
corazón. La sangre chorreaba por el peñasco...
WÁAY PÓOP
—Ba’ax ku tukultik le
sakwíiniko’ob ikil u chok’iko’ob to’on u k’ujo’obo’, u ts’aaj patano’ob yéetel le
ba’alo’ob suuk u beetiko’ob te’el tu’ux u taalo’obo’. Ts’o’ok u máan piktanil
ja’abo’ob jo’op’ok u chok’iko’ob to’on u ja’il u káaltalo’ob, u chan waajil u
payalchi’ob yéetel u taakil u tokiko’ob to’on k lu’um ti’al tu ts’ooke’ ka’aj u
paaliltsilto’ono’ob.
—Wáa ti’al u yáalkabpachto’ono’ob
tumeen k púuts’ul ti’ob, bey k’uuxil t’aanajik Venancio Pek kulukbal ti’ jump’éel
tuunich te’el chúumuk bej yaan ich káaxo’.
Florencio Chan, u yéet bine’,
táan u t’abik k’áak’ ti’al u k’áak’tik ka’atúul mejen ch’íich’ ts’o’ok u
kiimsiko’ob; le ken u jaanto’ob, ku ts’o’okole’ ku chitalo’ob wenel táankab, kéen
sáaschajake’ ku púuts’ulo’ob ichil u
chak’an lu’umil noojol.
—Je’el bixe’, yaan k ilik bix ken
k tokil a kiik ti’obo’, Venancio; tak buka’aj k’iino’ob kun paaliltsilbil
tumeen le kisin ajk’iino’.
—Ya’ab k’iino’ob wáa ja’abo’ob —tu
mukul-a’alaj yéetel p’uja’anil Venancio—. le máaxo’ob ku meyajo’ob ti’ le
jala’ach wíiniko’, le k’asa’an ajkoonolo’obo’, le máaxo’ob much’ik le ajkiimsaj
máako’obo’, tak le ku k’ujtiko’ob k’ujo’ ku pech’táantiko’ono’ob, ku beetiko’ob
k meyajtiko’ob xma’ je’elelil, xma’ bo’olil.
—Mokt’aano’ob ku luk’sa’al yéetel
ku jel ts’íibta’al, kex beyo’ láayli’ yaan le kisin molmáako’obo’, le bo’ol
patano’, tak le bo’olp’aax mix bik’in u xu’ululo’ —tu ya’alaj Florencio,
ka’alikil táan u julik che’ tu wíinkilal le ka’atúul ch’íich ken u k’áak’to’.
—k’a’ana’an k much’ikbáa ti’al
ka’aj k xu’uls le toopa’ —tu ya’alaj xan
Venancio.
—Ba’ale’ tene’ sajaken.
K’a’ajaktech ba’ax úuch ti’ Jacinto Uc ka’aj ba’atelnaj tu yéeteloób. chu’ukij.
—Táan wáa a t’aan tu yo’olal
Canek, le máax kiimsa’ab tu k’íiwikil Quiste’ile’… ba’ale’ le ba’ax ka
wa’aliko’ ta’aytak jo’ok’aal ja’abo’ob —tu ya’alaj Venancio; máax táan u jayik
u jit’táasxa’anil u chitalo’ob wenel.
—U jaajile’ ma’ k’éexek
mixba’ali’ Venancio; teech yéetel tene’, mi táan k áalkabtik u bejil xan le
toopo’. Ku tsikbalta’ale’ le óotsil Caneko’ ka’akacha’ab u yook yéetel
chakjole’en máaskab yéetel xo’oxota’ab u bak’el u wíinkilal.
Beey bin… —Ka’aj tu kóoytubáa
Venancio— bey tu yu’ubaj u ts’óopol u yíich’ak juntúul ch’oom tu wíinkilale’.
—Ku ts’o’okol u kíimile’ tóoka’abij
ka’aj t’óot’a’ab u ta’anil yóol-iik’ —tu ch’a’ajo’oltaj u t’aan Flerencio, táan
u su’usutik le chan che’ u jupmaj tu bak’el le ch’íicho’ob yóok’ol le
k’áak’o’_. xo’oxot’a’ab xan u wíinkilal le waxaktúul máak tu nupajubáaob
ba’ate’el tu yéetelo’.
—Mina’an wáa ichilo’ob juntúul
ajmeeni’.
—Yaan, juntúul “wíinik ajkóot”; mixmáak
u yojel u k’aaba’, ba’ale’ ku ya’alik in chiiche’, ka’ach bin tu ch’úupalile’
tu yilaj bin u kiimsa’al, juntúul máak jach jela’an u paatal yich bey ma’
wíinike’.
Ti’ le súutuk táan u
tsikbaltiko’ob le ba’ax úucho’ k’uch jump’éel k’a’amkach iik’ ka’a tu ch’úuyaj
le u jit’bilxa’anil u chitalo’ob wenele’ ka’aj jóop le k’aak’e’ ka’aj tak eel
le ch’íich’o’ob ku k’aak’tiko’obe’. Venancio yéetel Florencioe’ bin u yáalkab u
chuko’ob le jitbilxa’anil u wenelo’obe’ vale’ ma’ k’uch u macho’obi’.
—Jach bey in wóol p’áato’on xma’
janalil yéetel xma’ xa’anil k wenele’ —jo’op’ u t’ant’anpool Florencio. Ba’ale’
le t’ant’anpoolo’ ma’ na’atpaji’ tumeen sa’at tumeen le k’a’amkach iik’ máan
te’el ichil le k’áaxo’: Bey jump’éel k’uuk’ux popokxiik’ ch’íich u’uypajike’
ba’ax k’askúuns le jets’eknakil yaan te’el áak’ab ka’acho’.
—Ba’ax kisinil le k’áatmáano’ —tu
k’áataj Florencio.
—Ma’ in wojeli’, je’el bix
aniko’ona’ sen uts ma’ k bin ilej —Tu núukaj Venancio Pec, ka’aj mochlaj naats’
ti’ le k’áak’ u t’abmajo’obo’—. Ko’ox je’elel, sáamale’ yaan to’on jump’éel
talam k’iin meyaj.
Ma’ jach sáame’, kex tu yu’ubajo’ob
le ja’asaj-óol xik’nale’ béeychaj u wenelo’ob. Tu taal u sáastale’, Venancioe’
yanchaj ti’ junp’éel ko’oko’wenel: tu’ux tu yilaj juntúul nuxib ch’íich’ suuk u
jaantik bak’ chuup u xiik’ yéetel k’osobo’ob yaan u yej, le ch’íich’o’ júul éem
u xik’nal jach tu jáal le naj tu’ux yaan u láak’tsilo’obo’, ka’aj tu ch’úuyaj
yéetel u nukuch íich’ako’ob u xch’up íits’in venancio, ka’aj tu bisaj u pekkúuns
yóok’ol jump’éel nuxib tuunich. Te’elo’ tu ts’o’ots’opaj le k’osobo’ob ti’o’, bey
túun kex kuxa’anilo’ júup u luk’ u xóox’otal u bak’el tak ka’aj k’uch tu
puksi’ikal. U k’i’ik’ele’ táan u chooj ti’ le nuxib tuunicho’…
—¡íits’in! —awatnaj ichil u
wenel, ka’aj tu yajsaj Florencio, máax jáan náats’ u péepeksej.
—Ba’ax ku yúuchultech in láak’.
Venancioe’ tu jáan p’ilaj u yich ka’aj tu yilaj
táan u taal u sáastal, tu’ux tu yilaj mina’an mixba’al je’el bix le ku
náaytike’. Kulaje’ ka’aj jo’op’ u ki’ ch’a’aik u yiik’al le sáastalo’, ba’ale’
u ni’e’ tu yu’ubaj u jáats’al u book tu’utu’ba’al, ba’al ch’ujuk. Tu sutaj u
yich tuláakal tséelil, ka’aj tu tuuch’ubtaj jump’éel kúuchil ma’ sen náachi’,
ku ts’o’okole’ uláak’, yéetel uláak’.
—Ba’ax le je’elo’… ba’ax le nikikbal te’elo’,
kux le uláak’o’.
Bino’ob u jach ch’enebto’ob
naats’ le ba’alo’ob yuyujkilo’ob t’i’itpaja’an tu bak’paacho’obo’.
—U xóoxot’aj u bak’el wíinik —tu
ya’alaj Florencio—. Ka’an taal u lúubulo’ob, bey jump’éel k’aak’as cháake’.
Venancioe’ tu yet’aj u táan u pool,
táan u kikilaankil:
—Tin wayak’taj juntúul nuxib
k’aak’asba’al jaantik máak u xik’nalmaj u jit’xa’anil k wenel, jéet nojoch u
koj bo’onpaja’an yéetel k’i’ik’… ba’ale’ je’el bix in wilika’, ma’ chéen
wayak’i’.
—¡Wáaayyy! —ku ya’alik Florencio
sajakchaja’an—. ¡Beeta’ab tumeen Wáay póop! máan u xik’nal t óok’ol úuchak u
cha’aik u lúubulo’ob weye’ yéetel te’elo’ le u xóoxot’al máako’ob u kiimsmajo’.
—Jets’abáa Florencio, ma’
topiko’on: Wáay póope’ chéen jump’éel tsikbal pa’ajo’olta’an tumeen máako’ob ti’al u kaxantiko’ob bix ken u
na’atilo’ob ts’e’ets’ek ba’alo’ob talamtak ku yúuchul.
—Bey ba’ax talam ba’alo’obile’ —tu
k’áataj Florencio, táan u luk’ik u lúul.
—Je’el bix le wi’it Maxcanúilo’ob
ma’ ojéela’an tu’ux ts’o’okobe’ —tu tsolaj Venancio—. ku tsikbalta’ale’ jump’íit
k’iino’ob k’uchuk le sak wíiniko’obo’, k’uch juntúul Ajk’iin Katooliko mixmáak
éejentik ba’ax ku ya’alik. Le Ajk’iin túuno’ tu xokaj Magia negra, ku
ya’alike’, tia’al bin u keettal yéetel le weyilo’oba’, tia’al beyo’ u yu’uba’al
u t’aan. Máan le k’iino’obo’ ka’aj yanchaj u páajtalil ti’ u sutikbáa
ba’alche’il. Jump’éel k’iin túune’ tu jit’aj u xa’anpóop, na’ak tu
p’íichka’analil le najil k’ujo’ ka’aj tu pulajubáaj u yil wáaj je’el u
béeytal u xik’nale’.
—Juntúul Ajk’iin u sutmajubáa
kisinil ku xiknal —tu jak-óol a’alaj Florencio.
—Le máako’, tu ts’áaj tak u najil
u konik u ja’il káaltal ma’ ko’oji’, ba’ax beet yantal ya’ab máako’ob manik ti’;
u aj-áantaj te’el najil k’ujo’ tu ch’úuktaj ka’aj tu yilaje’ tuláakal áak’ab ku
sutikubáa nuxib ch’íich’il, ku ch’úuyik juntúul wáa ka’atúul máako’ob u
káalkunsmaje’ ku bisik, kéen suunak tu taal u sáastale’ u kuchmaj uláak’ ja’il
káaltal.
—Teche’ ka tukultik wáa jaaj le
ba’al ku ya’ala’alo’. Ka tukultik wáa túune’, Wáay Póope’ juntúul Wáay ku bisik
u kon wíiniko’ob.
—Wáay wáa chéen u t’aanil ja’asaj-óol
Florencio, ba’ale’ bey u tsikbalta’al tumeen ya’ab máako’obo’, ikil u kaxantik
u na’ato’ob tu’ux ts’o’ok seten máako’ob ma’ ka’aj ila’abo’obi’, ba’ale’ ku
máan le k’iino’obo’ ojéelta’ab sa’ato’ob tumeen mola’abo’ob ti’al paaliltsilbil;
ba’ax xan chéen ken k ile’, bey kun beetbil tumeen ajkiimsajmáako’obo’,
k’asa’an ajkoonolo’ob yéetel uláak’o’ob… —tu chaambéel a’alaj Venancio Pec,
máax jach tukultik bíin k’uchuk u k’iinil le talamil beya’.
—Wáa Wáay Póop chéen tsikbale’,
máax taas u pul le ba’al weya’ —tu ka’a a’alaj Florencio—. Kex le ajka’ansajo’ob
ku payalchi’obo’ ku ya’aliko’ob le Wáayo’obo’ chéen pa’ajo’ol t’aano’ob,
to’one’ k ojel le máako’ob beyo’ yano’ob, tu yo’olalo’obe’ yaan jets’eknakil
tuláakal kúuchilil.
—Tuláakal kúuchilil ka wa’alik.
Tu k’a’am a’alaj Venancio—. Máakalmáak túun k kúuchil welkila’. Máakalmáak túun
u kúuchil le u yokol-sa’atal wíiniko’obo’. Tu’ux u taal le máako’ob jaya’ano’ob
weya’. Tu k’uuxil k’áataj.
Florencioe’ chéen chan
mukult’aanajij:
—In wa’alike’ míi weyanilo’ob
jo’oljeak ka’aj k’ucho’one’, chéen ma’ t ilajo’obi’ tumeen táan u yáak’abtal.
—Ti’ u taalo’ob ti’ jump’éel
seten kiimsaj wi’it wíiniko’ob táantak u beeta’ale’ -—xot’a’ab u t’aan tumeen
Venancio—. Lela’ u meyaj Ajkiimsaj máako’ob bo’ota’ano’ob tumeen ayik’al
máako’ob, Florencio, ma’ Wáay Póop beeti’.
—Bix túun a tsolik le a
ko’oko’wayak’ ta beetajo’. Teche’ jach ta wilaj le k’asa’an kisin táan u
kiimsajo’. Ba’ale’ kuxtúun wáa jump’éel wayak’ kun jaajtal t éetel ichil jump’íit
k’iin, jump’éel u k’aak’as ye’esaj kisin wele’.
—¡Mixba’al kun taal u k’iin! lela’
uláak’ jump’éel ti’ le ba’alo’ob ku máan tu pool maaya máako’ona’, ku yúuchul
ikil u máan k tuukul le talam kuxtal k máansika’ —tu núukaj Venancio, ka’alikil
táan u ts’o’oksik u tupik le k’áak’ u t’abmajo’obe’, k’a’aj jo’op’ u
náachtalo’ob—. Chéen tuukulo’ob pa’ajo’olta’an tumeen k noolo’ob ba’ax ku
ch’a’abal tumeen le ayik’alo’ob ti’al u ja’asiko’ob k óolo’. ¡ko’ox!
Florencio Chane’ tu machaj u chan
p’íit ba’alo’ob u pekkúunsmaje’ ka’aj tsáay tu paach u láak’o’.
—ku ya’ala’ale’, ma’ sen úuche’ —tu
ya’alaj Venancio ka’aj jo’op’ u chichich xíimbal—, tin wu’uyaj u tsikbalile’
juntúul máak ku yokolkoonole’ ook tu kaajil Yaxkaba’ tu’ux jo’op’ u konik
ja’ilkáaltal yéetel droga. Le máaka’ ka’aj ts’o’oke’, tu bisaj ka’atúul kala’an
táankelem paalal, ka’aj tu konláantajo’ob paaliltsilbil ti’ jump’éel haciendail
Kij. Le kisin máako’ tu búukintaj bin u nook’ ch’íich’ wáay póop yéetel xan
jit’a’anxa’an tu kelembal ti’al beyo’ ma’ u k’ajóolta’al tumeen u kajnáalilo’ob
le kaajo’.
—Ma’ in wojel ba’ax ken in
tukulti’ —tu cháambéel a’alaj Florencio—; mix xan in wojel tu’ux ken k bine’.
—In wa’alike’ tu’ux yaan kili’ich
najil k’atabche’ ku tsikbal ken k bin, kéen ts’o’okok le payalchi’ te’elo’, k
nupikbáa ichil u lik’a’anil wíinikilo’ob ba’ate’el —tu núukaj Venancio Pec,
yéetel jump’éel juumt’aan ba’al jach taak u beetik, tu’ub ti’ le u xéexet’al
bak’ ku tu’utale’—. Ti’ le kili’ich ja’abil 1847a’ yaan k póomol béey juntúul
kóot táaj yaan u muuk’ tu yóok’ol le máaxo’ob pech’táantiko’ono’ bey je’el bix
a nuxi’ Wáay Póopo’, yaan k xo’oxot’iko’ob. Ti’ tuláakal k noj lu’um kun
u’uybil u k’a’amil u líik’il u popokxiik’ k ba’ate’eltik k jáalk’abil.


Comentarios
Publicar un comentario